Argumentační klamy a jak se jim vyhnout

Každý z nás vstupuje do různých diskuzí ať už osobně nebo virtuálně. Pokud chceme přesvědčit v diskuzi ať už oponenta, nebo publikum musíme se vyvarovat typických argumentačním klamům. Které jsou nejčastější?

Argumentační chyby se nejčastěji objevují v podobě argumentačních klamů. Dopouštíme se jich často pod vlivem emocí nebo i nevědomky. Je užitečné nejčastější špatné argumentační způsoby znát a vyvarovat se jich.

Argumentační klam je špatný proto, že vždy vede na vyvozování špatných závěrů a formulování neobjektivních tvrzení. Tímto stylem nejenom, že nelze vyhrát žádný argument, ale oponent(i) se ani nic užitečného nedoví.

Podívejme se na nejčastější argumentační klamy, které se opakují téměř v každé diskuzi, ať už na sociálních sítích, nebo i v politických debatách. Nejčastěji se jich dopouštějí lidé, kteří chtějí obhájit různou formu víry nebo konspirací, případně chtějí přímo manipulovat své publikum.

Ad hominem - argument k člověku

Diskutující argumentuje směrem k člověku a nikoliv k myšlence. Tento typ špatné argumentace je velmi častý a bohužel v dnešních politických diskuzích až příliš využívaný. Výsledkem pro diváky je naprosto neplodná diskuze, ze které neplynou žádné užitečné závěry, natož nalezení kompromisu nebo řešení diskutovaného problému. 

Podstatou argumentu je zaměřit se na osobu a shazovat ji jakýmkoliv způsobem. Zároveň jsou ignorovány argumenty protistrany. Shození oponenta nezná mezí - od věku, pohlaví, původu, rasy, příjmu, vzdělání až po oblečení nebo profilovou fotografii.

Argumentum ad hominem není jenom prostá urážka oponenta. Jde o shození jeho autority s cílem snížit váhu jeho argumentů, případně odvrácení pozornosti od tvrzení k nepodstatným osobním charakteristikám.

V politických diskuzích často vidíme, že obě strany ztrácejí čas obranou proti osobním útokům, ale k diskutovanému tématu se dostanou jenom okrajově. 

Argument k člověku lze použít i s cílem podpořit své argumenty pomocí zdůraznění například charitativní činnosti, nebo ocenění, případně stáří. "Dělá to už 20 let, tak musí mít pravdu.", "Přispívá na charitu, je to dobrý člověk, určitě má pravdu." a podobně.

Ad hominem paleae - "Strawman argument" - Argument "slaměný panák"

Podstatou "strašáka", resp. "slaměného panáka" je odstrašit oponenta argumenty proti názorům, které oponent nemá. Jedná se také o jeden z nejčastějších argumentačních klamů. Vybudujeme proti oponentovi "panáka z názorů", které nemá a pak jej za to kritizujeme. 

Příklady.

A: Je proti kriminalizaci marihuany
B: Kritizuje A, že chce propagovat drogy na školách a zastává zničení společnosti.

A: Je proti zákazů potratů.
B: Argumentuje proti tomu, že A chce propagovat potraty a vraždit děti.

A: Tvrdí, že zvýšení počtu elektroaut sníží úroveň smogu ve velkých městech.
B:  (chybně) Vyvrací argument, že elektroauta vyřeší globální oteplování.  (i když toto A vůbec netvrdí).

Následně B pomocí dalších navazujících klamů vyeskaluje argumentaci do extrému.

Ad ignorantiam - argument z nevědomosti

Třetí, velmi často využívaný argument. Nejčastěji jej potkáme na diskuzích o bozích a víře. Lidé obecně nemají rádi pocit, že neznají odpověď a argument z nevědomosti je proto velmi přímočarý. Typický argument zní takto:

"Nevím, jak vznikl na zemi život, proto musí mít stvořitele".

Když začneme větu slovem "Nevím", tak by mělo jít o jednoduchou větu, která nemá žádné "proto platí ...". Nevědět je v pořádku, můžeme se ptát, jak znalost získat. Věda pracuje na rozmezí známého a neznámého neustále. 

Argument z nevědomosti může být i trochu víc sofistikovaný. Argumentace může znít takto:

"Dává větší význam, že zemi stvořil bůh, protože proces, který popisuje věda je příliš složitý a nedává smysl."

Tento typ formulace říká, že dotyčný věci nerozumí, a proto musí být správné tvrzení, kterému rozumí.

Důležité k zapamatování:

To, že nemáme odpověď na nějakou otázku, například, jak vznikl život na zemi, neznamená, že taková odpověď neexistuje. A už rozhodně neznalost odpovědi nevede k závěru "to bůh" nebo "to marťani".

Falsum dilemma - falešné dilema nebo i černobílý klam.

Falešné dilema je jeden ze skupiny argumentů, který mé za cíl zmást oponenta eskalováním tvrzení. Je postavený na vytvoření falešné nutnosti rozhodnout se mezi několika možnostmi - typicky pouze dvěma. Diskutující vytvoří scénář, ve kterém existují pouze dvě možnosti a nutí oponenta, aby si jednu vybral. Chyba této argumentace spočívá v tom, že téma může poskytovat (a typicky i poskytuje) celé spektrum možností a různých řešení.

Příklady:

"Buď budeme bojovat, nebo budeme vypadat jako slaboši"
"Buď mě miluješ, nebo nenávidíš"
"Buď jdeš s námi, nebo si proti nám"

Cílem falešného dilematu může být polarizace publika/společnosti. Bohužel tuto taktiku dnes až příliš používají politici. Nejviditelnější polarizace se děje ve Spojených státech, kde se politický systém opírá o volbu jedné ze dvou stran. Voliči se musí rozhodnout pro celý "názorový balík" a mají velmi omezené možnosti, pokud hájí určitou formu středových postojů. 

Falešné dilema velmi stěžuje hledání kompromisů a obecně jde o velmi škodlivou taktiku vedení rozhovoru.  Navíc se velmi často eskaluje pomocí dalších klamů jako například argumentem šikmou plochou.

Argument šikmou plochou

Tento typ argumentu vždy eskaluje rozhovor v různých směrech. Podstata klamu je v postupném vytváření řetězu fiktivních důsledků, které postupně stupňují dopady původního tvrzení.

Typickou formulací klamu je podmínkováni "když … pak …" a řetězení těchto podmínek, které oponent, přímo zodpoví. Navíc, diskutující neřeší kauzalitu svých závěrů a předpokladů.

Příklady:

"Když se povolí sňatky homosexuálům, tak budou chtít adoptovat děti. Když se povolí adopce, pak budou chtít další ústupky. Když homosexuálové dosáhnou svého, ozvou se jiné skupiny, například pedofilové. Pak si pedofilové vynutí adopce dětí a tisíce dětí budou krutě zneužívány."

"Když se nebudeš učit, budeš mít špatné známky, pak s nedostaneš na dobrou školu, nevezmou tě na vysokou a bude z tebe nezaměstnaný. Pak z tebe bude bezdomovec na ulici."

"Když teď sníš tu sušenku, zítra se budeš nalévat kolou, přibereš 20 kilo, opustí tě partner a umřeš sama a tlustá".

Když v rozhovoru postřehnete takovéto řetězení podmínek, dejte pozor, abyste nezačali obranou toho posledního (často absurdního) tvrzení. Je to zbytečná ztráta času a sil. Vraťte autora zpátky na začátek a otázkujte hned tu první podmínku. soustřeďte se na to, jestli je pravdivá a jestli vztah mezi podmínkou a důsledkem je opravdu kauzální.

Argument šikmou plochou velmi rychle eskaluje jiné klamy.

Ad absurdum - Argument extrémem

Argument extrémem se často váže na šikmou plochu. Oponent rozšiřuje původní argument do extrému a kritizuje pak tento extrémní výsledek, nikoliv původní tvrzení. Velmi často oponent popisuje něco, co původní autor tvrzení vůbec nemyslel. Zde opět platí rada, že když tento typ argumentace vypozorujete, vraťte diskuzi na začátek a nesnažte se bránit extrémní výsledek.

Petitio principii - Argument do kruhu

Argument je někdy těžší odhalit, ale někdy je zjevný. Podstatou je argumentováním pomocí předpokladu, který diskutující uvede. Argument pak nevede na žádnou novou informaci ani závěr. Může jít také o řetězení závěrů, které vedou zpátky k předpokladům. Jedním z typických argumentů do kruhu je "Bible je boží slovo, protože se to píše v Bibli."

Příklady:

"Užívání drog je protizákonné, protože je špatné. Drogy jsou špatné, protože jsou nezákonné"
"Všichni mají rádi Marii, protože je populární"
"Videohry způsobují násilí mladistvých, protože mladiství se sklony k násilí hrají videohry"

Tu quoque - Argument "Vy taky" případně "lákaní pokrytectví"

Jedná se argument podobný ad hominem, kdy argumentujeme proti člověku. Zde se argumentuje chováním oponenta, které neodpovídá závěrům argumentace.  Příklady:

Matka dceři: "Kouření škodí zdraví, měla bys přestat"
Dcera: "Ty jsi taky kouřila, když si byla mladá"

Non causa pro causa - Chybná příčina

Podstatou klamu je špatné odvozování příčin určitého jevu. Typickou příčinou je záměna kauzality a korelace. To, že se některé jevy dějí současně, neznamená, že jedna akce způsobuje druhou. Klasickým příkladem jsou různé pověry.

K zapamatování - korelaci můžeme pozorovat, ale kauzalita se musí prokázat.

Příklady: 

"Dnes mám smůlu, protože je pátek 13."
"Neudělal jsem zkoušku, protože mě učitel nemá rád."
"Musíš to sníst. Děti v Africe hladují."

Ad verecundiam - Argument autoritou

Argument autoritou se často používá při konverzaci s dětmi. "Musíš to udělat, protože to řekl učitel." nebo "Učitel má vždy pravdu", "Rodič má vždy pravdu" a podobně.

To, že tvrzení prezentuje autorita nevyjadřuje nic o pravdivosti tvrzení. Pochybení kvůli respektu k autoritám se staly i ve vědě, kdy známí vědci publikovali chybné výsledky, které se díky jejich autoritě rychle rozšířily a citovaly. 

Ad misericordiam - Argument vzbuzující soucit

Vedení diskuze s cílem ovlivnit pocity publika se používá poměrně často. V amerických filmech vidíme snahu obhájců apelovat na city porotců, čímž věcná argumentace ztrácí váhu. Někdy jde přímo o citové vydírání.

Příklady:

"Pracovali jsme na tomto projektu několik let, jeho zamítnutí zničí kariéru a životy členů týmu"
"Lidé potřebují víru v boha, protože se jim zhroutí svět a budou v depresích"
"Když uvězníte tuto vrahyni, její dítě bude vyrůstat bez mámy a kdoví co z ní vyroste"

Ad populum - Argument na společenský apel

Podstatou argumentu je upozornit na to, že s tvrzením souhlasí někdo jiný, nebo velká skupina lidí. Například:  "Bůh musí existovat, protože většina populace v něco nebeského věří". Nebo "Musí mít pravdu, protože ho lidé mají rádi".

K zapamatování - počet zastánců tvrzení nijak nevypovídá o jeho pravdivosti.

Ad logicam -  Argument špatným argumentem

Wikipedie uvádí hezký příklad tohoto klamu:

„Napsali o mně, že jsem nevzdělaný idiot. To je argument ad hominem, což je argumentační klam, tudíž mám pravdu.“

A: „Každá kočka má šest nohou. Sókratés nemá šest nohou, tudíž Sókratés není kočka.“
B: „Tvůj argument je nesprávný, protože kočky mají normálně čtyři nohy, ne šest. Tudíž Sókratés je kočka.“

Když vyvrátíme nesprávný argument, neznamená to, že jsme vyvrátili celé tvrzení. Tento argumentační klam se většinou děje nechtěně. Diskutující příliš rozšíří význam vyvráceného argumentu na celé tvrzení, což nemusí být pravda.

Argument špatným zobecněním

Velmi často nemáme k dispozici dostatek dat, abychom vyvodili spolehlivý závěr. Přesto i z malého množství informací uděláme závěr. 

Příklady:

"Znám dva policajty a jsou hrozně divní, proto si myslím, že všichni policajti jsou divní"
"Lidé dnes nepřemýšlejí nad penězi"
"Mladí lidé jsou líní a nechce se jim pracovat"

Zobecňování se děje velmi často, někdy nevědomky. Typickým projevem je používání kvantifikátorů typu "vždy", "nikdy", "všichni" a podobně. Když tyto slovíčka v rozhovoru spatříte, zamyslete se, jestli je tvrzení opravdu platné.

Argument vyžadováním odbornosti

Velmi často používaný argumentační klam, který je obdobou ad hominem, tedy útokem na člověka. Oponent vyžaduje odbornost, jako důkaz pravdivosti tvrzení. 

Příklady:

A: "Ten běžkař má pomalé tempo"
B: "Kolik medailí si vyhrál ty?"

A: "Děti by neměli jíst tolik sladkostí"
B: "A kolik děti si vychovat ty?"

Tento argumentační klam odvádí pozornost od věcné diskuze na člověka a v podstatě neposkytuje možnost nalezení řešení. Je potřeba tento typ argumentace zarazit hned na začátku, protože jenom rozvíjí neplodnou a osobní diskuzi.

Argument příkladem nebo analogií

Argument příběhem nebo analogií velmi často slýchám při diskuzích o náboženství. Když si vyslechnete nějaké kázání na mši, zjistíte, že je hodně vystavěna na svědectvích a příbězích. Tento typ argumentace se věřícím stane vlastním a používají jej jako základ diskuze. Jedná se o velmi atraktivní metodu vedení rozhovoru.

Chyba tohoto typu argumentace je, že odvede pozornost od původního problému a často i absurdním příkladem dokazuje své závěry.

Příklady (které jsem reálně slyšel)

"Lidé jsou jako papír a sex je jako lepidlo. Když se papíry slepí, už nejdou rozlepit bez poškození. Sex poškozuje lidi, pokud se provozuje před svatbou. Proto, sex před svatbou je zlý."

"Sex je jako strom s jablky. Žena otrhá červené a muž zelené. To je špatně, proto sex před svatbou je špatný.  Naproti tomu po svatbě je to jako když si muž a žena vymění bedýnky s jablky. A to je správně"

Jakékoliv přirovnání odvádí pozornost od původního tématu a zřídka je analogie dostatečně přesná, aby se blížila původnímu problému a poskytla nějaké odpovědi. Je dobré zastavit diskutujícího hned v úvodu, protože budeme plýtvat energií na diskuzi o analogii aniž bychom získali závěr k původnímu tvrzení.

Argument vyžadující zkušenost nebo argument zkušeností

Jedná se o variaci argumentu autoritou. Lidé někdy staví argumentaci na své osobní zkušenosti, která je často nepřenosná a neopakovatelná. Velmi často se objevuje v obhajobě různých zázraků nebo nadpřirozených jevů. 

Příklady:

"Měl jsem vidění, že do mě vstoupil bůh. Proto bůh existuje."
"Zažila jsem úmrtí v rodině, proto rozumím, jak se lidé cítí v této situaci"
"Pokud nemáš vlastní děti, nemáš právo diskutovat o výchovných metodách"

Závěrem 

Článek uvádí seznam typických argumentačních klamů. Na webu naleznete mnoho dalších příkladů, které vám můžou pomoct zlepšit své argumentační schopnosti a zároveň rozpoznat typické klamy v konverzacích.